CO JE TO KŘESŤANSKÝ POHŘEB?
Při křesťanském pohřbu svěřuje rodina, přátelé a věřící zemřelého člověka milosrdenství a Boží péči.
Pohřeb je také časem truchlení, kdy si uvědomujeme hloubku ztráty, kterou cítíme. Často se stane, že když budeme přemýšlet o něčím životě – o jeho darech, vlastnostech, talentech a schopnosti lásky a služby -, setkáme se s bolestí, smutkem, přemohou nás slzy. Jak však svatý Pavel povzbuzuje první křesťany v Tesalonice, můžeme děkovat Bohu za rozmanité dary, které pro nás dělaly člověka vzácným a jedinečným.
Kromě děkovných modliteb se při křesťanských pohřbech často modlíme za odpuštění; za odpuštění pro zemřelého člověka a také za odpuštění pro ty, kteří ještě žijí. Protože jsme lidé, všichni potřebujeme odpuštění a smíření, obnovu, která přichází skrze víru v Krista.
Na konci pohřební bohoslužby svěřujeme zemřelého Božímu milosrdenství a modlíme se za dar věčného odpočinku a pokoje. Křesťané věří, že smrtí se život mění, nikoliv končí, a to ve víře, že zemřelý člověk bezpečně spočine v Kristu, pozná milosrdnou lásku jeho soudu a plnost vykoupení, sjednocení s Bohem.
Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl život věčný. (Jan 3,16)
JAK TO PROBÍHÁ?
Rozloučení se může konat na třech místech: v domě, v kostele, na hřbitově. Průběh pohřbu záleží na domluvě faráře a pozůstalých, případně na přání zesnulého. Při pohřbu se dostává pozůstalým útěchy citacemi pasáží z Bible o bolesti a naději. Modlí se a přimlouvá za zemřelého a za ty, které smrt ranila. Rozloučení v kostele je poslední službou zesnulému, a tak nezáleží na vyznání příchozích. Farář ví, že se pohřbu účastní i lidé bez vyznání, a proto upozorňuje, co se má dít, např. povstat při modlitbě.
Křesťanský obřad pohřbu v kostel zpravidla trvá 20 minut.
Rozloučení v domě zemřelého: tato část se koná již v ojedinělých případech, zejména na vesnicích. Pozůstalí se shromáždí kolem zemřelého a modlí se. Potom se vychází z domu a průvod jde do kostela.
Rozloučení v kostele nebo modlitebně, kterou si pozůstalí zvolili nebo vybrali dle přání zesnulého vede farář. Pohřební služba přiveze rakev se zemřelým asi 60 minut před začátkem obřadu a nejbližší pozůstalí, kteří jsou asi půl hodiny před začátkem obřadu v kostele, se loučí ze zesnulým.
Nejbližší rodina sedí pohromadě v první lavici, sourozenci s rodinami si sedají do dalších lavic. Ty jsou zaplňovány dle vztahu k zemřelému, tedy nejdále od oltáře sedí např. kamarádi. Někdy se na přání rodiny může na chvilku víko rakve odklopit. Kolem rakve se umísťuje výzdoba. Vedle rakve se kladou věnce nebo květiny.
Rozloučení se skládá ze zpěvu, hudby, modlitby, kterou je zesnulý odevzdáván do Božího milosrdenství, a čtení z Bible s krátkou promluvou faráře. Ten pronáší modlitby a důležitým momentem jsou i chvíle ticha. Při obřadu může také někdo promluvit a zavzpomínat za rodinu nebo kamarády. Promluvy se domlouvají předem s farářem.
Pak se všichni postaví a rakev je z kostela odnesena 4 – 6 muži, nohama napřed (s rakví se tedy musí muži otočit). Jedná se o poslední cestu zemřelého. Rakev je přenesena před kostel, smuteční hosté jdou za rakví. Když jsou všichni shromážděni před kostelem, rakev se zesnulým je odvezena pohřební službou ke kremaci a smuteční hosté se mohou rozejít. Pokud bude zesnulý uložen do hrobu nebo hrobky, jde či jede (dle vzdálenosti) průvod z kostela na hřbitov. Věnce a květiny jsou převáženy vedle rakve.
Na hřbitově: z kostela je možné rakev s tělem doprovodit na hřbitov průvodem. Před spouštěním rakve do hrobu pronese modlitbu a poslední rozloučení. Může následovat společná modlitba a píseň. Po spuštění rakve přistupují lidé jednotlivě k hrobu a vhazují menší květiny nebo hlínu na rakev. Drobné snítky nebo květiny přinese ke hrobu blízká rodina.
Nejbližší rodina pak stojí u hrobu a ostatní jí projevují soustrast.