II. zastavení

Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.

Genesis 2:4-9 4 Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, 5 nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával. 6 Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch. 7 I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. 8 A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. 9 Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého.

Ve jméně toho stvoření, které je tu česky nazváno „člověk“ (adam) zní v původním hebrejském textu slovo zem, prach… Člověk, to je už podle jména „stvoření z hlíny, z prachu“ – zemák, prašník, hlíněnka. Zkuste si text přečíst s tímto vědomím

Rozhlédněte se a všímejte si malých detailů kolem vás. Pozorujte žilnatinu listů, strukturu kůry, rozdíly mezi jednotlivými kameny… Jen se podívejte na pestrost stvoření.

To vše je stvořené z Boží lásky. Požehnané a dobré.

A nyní se podívejte na své ruce; pevně se rozkročte anebo usaďte a poděkujte Bohu, že vás stvořil právě takové, jaké vás stvořil.

Žalm 139

13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.

14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen,

obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.

Bože, náš Pane,

Ty jsi nás stvořil prach z prachu,

Ty jsi nás stvořil z lásky a pro lásku.

Pamatujeme, že jsme prach.

Pamatujeme, že jsme milováni.

Za tvé stvoření děkujeme.

Za dar života tě chválíme.

Tvou lásku přijímáme.

Čtyřicet dní do Velikonoc je čas vyzkoušet něco nového. Jaké by to bylo, kdybychom skoncovali se svými starými zvyky? Co se stane, když vykročíme ze své komfortní zóny? Kam se dostaneme, když se odvážíme nových věcí?

Takový experiment může být náročný. Ale také napínavý. A může to být obohacující zkušenost pro celou rodinu.

Postit se všemi smysly:

Postit se očima: méně se dívat na televizi, do počítače, do mobilu a na internet

…abychom viděli, co jinak přehlížíme

…abychom viděli staré věci nově

…abychom uviděli, jak moc nás média a sociální sítě určují a ovlivňují

Postit se ušima: méně pouštět rádio, muziku a oprostit se od běžného hluku

…abychom slyšeli to, co jinak rychle přeslechneme

…abychom pečlivěji naslouchali tomu, co nám chtějí říct druzí

…abychom se ztišili a naslouchali svému nitru

Postit se ústy: vědomě se obejít bez dobrot a přemíry jídla

…abychom mohli opět vychutnávat a užívat si jednoduchá jídla a nápoje jako je chleba, voda, jablko

…abychom měli čas společně vařit

…abychom zakusili, co je hlad

Postit se nohama: nepobíhat stále zaměstnaně sem a tam, nebýt pořád na (stejných) cestách

…abychom se dostali k rozhovorům, které jsme slíbili

…abychom uvažovali a prošlapávali také jiné cesty

…abychom byli dosažitelní pro ty, kteří si s námi chtějí sednout

Postit se tělem: …

Postit se rukama: …

V rodině můžete probrat, který experiment byste chtěli vyzkoušet. Může to být jeden společný pro celou rodinu. Nebo může mít každý z rodiny svůj vlastní experiment.

Můžete si s dětmi udělat jednoduchý náramek například z bavlnky nebo voskované šňůrky, aby vám připomínal váš úmysl a postní dobu. Podobnou funkci může plnit také hmatátko (viz nápady k vyrábění).

Mohlo by být také dobré vyhradit si pár minut v týdnu, abychom spolu mluvili o tom, jak se nám s naším experimentem daří. Děti i dospělí jsou na cestě, učí se – jsme všichni na stejné úrovni – dopřejte svým dětem i tuto zkušenost.

Daří se mi, co jsem si předsevzal? A jaká tato nová zkušenost byla? Něco jsme možná také nezvládli – i to je důležitá zkušenost.