Možná jste někde na kostelním okně zahlédli symbol bílé růže okolo červeného srdce, znak protestantské církve augsburského vyznání. Martin Luther sám vysvětluje svůj znak v dopisu příteli.

“ Z nehostinnosti hradu Koburg 8. července 1530

Vážený, laskavý, drahý pane a příteli!

Milost a pokoj v Kristu!

Protože se ptáte, zda se má pečeť vytiskla správně, rád bych vám odpověděl co nejpřátelštěji a povyprávěl vám o myšlenkách, které mi teď jdou hlavou a týkají se mé pečeti jakožto symbolu mé teologie. Nejprve to musí být kříž, černý, umístění do srdce, které by mělo mít svou přirozenou barvu (červenou), abych měl stále na paměti, že nás zachránila víra Krista ukřižovaného. Neboť kdo věří ze srdce, bude ospravedlněn. (Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,–⁠ Římanům 10,10) I když je to černý kříž, který umrtvouje a který nás měl zranit, přesto nechává srdci jeho přirozenou barvu a neničí přirozenost… to znamená, že kříž nezabíjí, ale udržuje člověka naživu. Spravedlivý bude žít z víry, z víry ve Spasitele. (Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘ –⁠ Římanům 1,17)

Takové srdce by mělo být uprostřed bílé růže a symbolizovat, že že víra dává radost, útěchu a pokoj. Jedním slovem staví věřícího do bílé radoadostné růže, protože tato víra nedává mír a radost, jak ho dává tento svět (Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! –⁠ Jan 14,27). Proto má být růže bílá, ne červená, protože bílá je barva duší a všech andělů (…a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou –⁠ Jan 20,12).

Tato růže je navíc upevněna na nebesky modrém poli a symbolizuje, že taková radost v Duchu a ve víře je počátkem budoucí nebeské radosti. Je již součástí víry a je pochopena díky naději, i když ještě není zjevná.

A kolem tohoto pole je zlatý prsten, který znamená, že taková blaženost v nebi je nekonečná a drahocennější než všechny radosti a zboží, stejně jako zlato je nejcennějším a nejušlechtilejším kovem.

Kéž Kristus, náš drahý Pána, je s tebou svým duchem až do přicházejícího času. Amen.“

[Luther’s Works – American Edition – Volume 49, pp. 356-359]